Život tě štve a pak umřeš - 22 díl

4. března 2010 v 16:36 |  Život tě štve a pak umřeš
Jak jsem slíbila, je tady další díl mé povídky. Už se blížíme ke konci. Až tuhle celou kapitolu dokončím nebo-li s názvem ,,Život tě štve a pak umřeš" začnu psát další kapitolu :)
*Jaká byla svatba Rachel a Paula?


Nemohla jsem se dočkat na tu svatbu, vlastně už dnes. Je už po půlnoci a taky se těším na ten zítřek. Sice nevím, kam to s Jacobem pojedu, ale co vím, tak to, že musím na nákup. Na nákup velmi hezkých a nových oblečků. Ale Bellu vzít nemůžu. Přece jenom, je to moje maminka a nakupovat takové věci s ní, mi přijde trochu trapné. Vezmu sebou Rosalii.

Zalehla jsem do postele, i když jsem unavená nebyla. Zítra pro mě brzy příjde Jacob a musím být nachystaná. Pro jistotu si nastavím budík. Obřad začíná kolem 11. poledne, ale Jacob pro mě příjde nejsípš už o půl desáté. Takže tak na 5. ráno. Už je hodně pozdě, možná vztanu i dřív. Myslím, že teď stejně budu spát jen 3. hodiny.

Hmmmm....

Crrrrrrrr!

Cukla jsem sebou, když mě probudilo něco hlučného. Byl to budík. Je přesně 5. ráno. Dýl jsem stejně spát ani nemohla. Dole jsem slyšela docela hluk, takže všichni jsou doma.

Ještě chvíli jsem ležela v posteli a povalovala se. Pořád jsem myslela na dnešek ale hlavně na zítřek. Jaké to bude? Ptala jsem se sama sebe a usmívala se.

Protáhla jsem se a vyskočila jsem z postele. Šla jsem do koupele a tak provedla jsem ranní hygienu. Tak a teď budu muset zavolat...

,,Už jsem tady!" otočila jsem se a uviděla vedle sebe Alici.

,,Alice!" vyjekla jsem. Málem jsem dostala šok.

,,Viděla jsem, že mě teď budeš potřebovat," řekla Alice a hodila po mě ďábelský úsměv.

,,Tak jo, potřebuju nalíčit a ... hlavně to nepřeháněj!" řekla jsem. Ale copak neznám Alici?

,,Posaď se, nech to na mě," řekla a podala mi židli a otočila si mě zády k zrdcadlu ,,Rosalie!" zakřičela

Alice mě malovala a Rosalie mi čecala a upravovala vlasy. Když byli asi po 2. hodinách hotovi, Rosalie mi podala ty šaty. Převlíkla jsem se a padli mi dokonale. Byli perfektní. Jaká krásná růžová barva to byla a ten pásek k tomu. A ještě k tomu byli bez ramínek, prostě krása.

,,Dobře, dobře... Přestaň si prohlížet ty šaty a teď se podívej do zrdcadla," pobídla mě Alice.

Otočila jsem se k zrdcadlu. Viděla jsem Alici, Rosalii a dívku mezi nich. Vlasy měla lehce natočené a volně spuštěné. Oči měla zvírazněny černou tužkou a silnou vrstvou řasenky. Na rtách měla zářivý lesk. A na sobě měla moje šaty. Ta dívka jsem já.

,,Já... nevím co říct. Děkuju vám," řekla jsem a objala je.

Někdo zaklepal na dveře.

,,Můžu?" zeptala se Bella.

,,Jistě"

Když mě uviděla, prohlížela si mě nejmíň 10. krát.

,,Ness... Si dokonalá!" vypadlo z ní

Šla jsem k ní a objala ji.

,,Ehm... Jacob je tady," přitakala a usmála se.

Sebrala jsem dárek pro Rachel a letěla dolů. Scházela jsem ze schodl a uviděla Jacoba. Poprvé v černém smokingu. Pod černým smokingem měl bílou košili a černou kravatu.

Páni...

Měla jsem chuť mu tu košili rozervat a skočit po něm jako dravá šelma. Při té představě jsem se začala usmívat.

,,Vypadáš... Jako anděl," řekl Jacob a pootevřel pusu. Prohlížel se mě pořád a pořád, dokud jsem si nestoupla k němu.

,,Ty taky vypadáš... Jako můj Jacob, ale tentokrát s kravatou," odvětila jsem a začala se smát.

Vpadli sme do domu. Bylo tam mnoho lidí. Polovinu jsem ani neznala. Procházela jsem Jacobem skrze davu lidí, dokud sme nenarazili na Rachel. Na Rachel? Ne, ne. Tohle je přeci...

,,Tak Ness, tohle je Rebekka," představil mě Jacob dívce stejné jako Rachel.

Rebekka byla moc milá. Jacob nás od sebe nemohl odtrhnout. Po chvíly mi na telefon přišla sms.

Přijď prosím za mnou - Psala Rachel.

Letěli sme s Rebekkou nahoru zvědaví, co se stalo.

V pokoji stála dívka jako panenka. Vlasy sčesané a upravené do drdolu, make-up lehký ale přesto krásný. A ty štay byli jako pro princeznu.

,,Nemám podvazek!" vysrkla ta panenka... Ehm, nebo Rachel?

Jo, to byla celá ona. Podívala jsem se na tu taštičku co jsem pro ní měla a podala jí.

,,Co to je?" zeptala se Rachel a začala se usmívat.

,,Podívej se." Řekla jsem.

Z té taštičky vytáhla modrý podvazek. Zajásala a podívala se dál. Pak vytáhla korzetovou soupravu. Tahle korzetová souprava nebyla na normální nošení... Ale kdyby třeba chtěla vypadat svůdněji...

,,Ness! Já nevím co říct, děkuju!" přitakala a skočila mi kolem krku.

,,Sluší ti to," dodala jsem.

Svatba byla krásná. A taky velmi povedená. Jacob mě seznámil se zbytkem rodiny. Byli sme pořád spolu. I Paul byl překvapivě klidný. A vypadalo to, že si to dokonce i užívá.
Na svatbě jsem byla až dokonce. Dokud Rachel neodjela s Paulem na líbánky. Doufám, že můj dárek využije. Hned jak jsem přišla domů, pakovala jsem si věci na zítřek, vlastně na dnešek. Ale když jsem vzala svůj kufírek, polovina věcí tam už byla. A byli tam i další věci.
Třeba tampony... Antikoncepční prášek před a po. Dokonce i korzet! Vzala jsem korzet do rukou a začala si ho prohlížet. Byl černý s růžovými krajkami.

Rosalie!

Začala jsem se smát. Vrátila jsem to zpátky do kufříku a přibalila jsem si tam ještě hygienické potřeby. Dobalila jsem si nějaké oblečení a byla jsem připravena.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 [°\BeLi.ChArR/°] - TvOjE MrTwOlKa ♥ [°\BeLi.ChArR/°] - TvOjE MrTwOlKa ♥ | Web | 4. března 2010 v 16:50 | Reagovat

deisgn je nastaven na http://na-z-k-o-u-s-k-u.blog.cz/ popisky udělám pokud mi řekneš že ho chceš okii?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama